Pražské rotundy – svědkové Přemyslovské doby v Praze

    Sedím na svahu Petřína a koukám dolů na Prahu. Za sebou mám Strahovský klášter a vlevo se pne Pražský hrad. Mezi klášterem a hradem klesá Nerudova ulice a dole se ztrácí mezi malostranskými střechami. Praha, osvětlena zapadajícím sluncem, se rozprostírá, kam oko dohlédne. Ruch velkoměsta sem nedolétne a tak sedím v tichu a rozjímám. Napadá mne, jak to tady asi vypadalo v úplných začátcích. Když v roce 882 dal Přemyslovský kníže Bořivoj I. postavit kostelík Panny Marie v západní části ostrohu Pražského hradiště, byla to první kamenná stavba v Praze. Hradisko stálo při dálkové cestě, která vedla ze Read More

Královský hrad – Vyšehrad

  Nejstarší doklady osídlení Vyšehradu kladou archeologické nálezy do období eneolitu na konci 4. a ve 3. tisíciletí př.n.l. Jedná se o pozůstatky sídliště kultury nálevkovitých pohárů. Ale největší rozkvět přišel roku 1070, kdy přemyslovský kníže Vratislav II. pro nepřekonatelné neshody se svým bratrem a českým biskupem Jaromírem, odešel z Pražského hradu a Vyšehrad si zvolil za své panovnické sídlo.

Perla románského stavitelství v Čechách – kostel Sv. Jakuba v obci Jakub

Léta po narození páně 1165 , já Daniel, nehodný sice ale z boží milosti třináctý biskup Pražský, měsíce jedenáctého, dne měsíce devatenáctého, za panování Fridricha, římského císaře a za časů Vladislava, slavného krále Čechů…tak začíná nejstarší zpráva o kostele Svatého Jakuba u Kutné hory, jenž se našla při stavebních úpravách v roce 1846. A tam jsme se vydali s kamarádem Daliborem na další cesty za historií.

Příchod Slovanů do Čech

Slunce se klonilo k západu a krajina pod Řípem se nořila do podvečerního šera. Všude byl klid a stráň odrážela tu teplou barvu zapadajícího slunce. Vesele jsem přeskakoval z kamene na kámen když tu jsem málem spadnul úlekem. U cesty seděl stařec a vystavoval tvář posledním slunečním paprskům. „Co se divíš“, povídá mi Praotec Čech, který tu odpočíval po dlouhé cestě, „já tu byl první“.