Obrázky z ráje Šumavského

Krása, tajemnost a půvab Šumavy je už vykreslen na spoustě fotografií, publikací a knížek. Já sám, jako milovník Šumavy jsem kdysi hledal knihy od Karla Klostermanna, jehož díla byla zmiňována v turistických průvodcích. A našel jsem je v antikvariátu vydané Státním nakladatelstvím krásné literatury, hudby a umění v roce 1956. Zaujalo mě, jak Karel Klostermann jako očitý svědek popisuje ve svých románech Šumavu jako odlehlý kraj s neprostupnými pralesy, nebezpečnými bažinami a krásnou ale drsnou přírodu. Ale taky konec této divočiny, kdy ničící vichřice 26.října 1870 zporážela celé hvozdy. Následovala kůrovcová kalamita a potom už nikdy nic nebylo jako dříve. Klostermann své příběhy psal realisticky, barevně a poutavě, že jeho obrázky ze Šumavy mám pevně uložené v paměti. A jako fotograf jsem se vydal na místa, která popisuje ve svých dílech. Co jsem našel, uvidíte v mých obrázcích z ráje Šumavského.

Klostermanova vyhlídka nedaleko Srní

Mader – Modrava

 

Modrava vznikla jako rybářská osada. První dochovaná zmínka o Modravě se datuje do roku 1614 a je spojena s pronájmem velice dobře zarybněného Modravského potoka. Modrava, německy Mader a přilehlé okolí je dějištěm románu Karla Klostermanna Ze světa lesních samot. 

Z mého putování fotografa po Šumavě pohledem Karla Klostermanna. V jeho románech a povídkách ze Šumavy je vykreslen život tohoto odlehlého kouta Čech.

Pokračovat ve čtení „Mader – Modrava“

Pražské rotundy – svědkové Přemyslovské doby v Praze

 

 
Sedím na svahu Petřína a koukám dolů na Prahu. Za sebou mám Strahovský klášter a vlevo se pne Pražský hrad. Mezi klášterem a hradem klesá Nerudova ulice a dole se ztrácí mezi malostranskými střechami. Praha, osvětlena zapadajícím sluncem, se rozprostírá, kam oko dohlédne. Ruch velkoměsta sem nedolétne a tak sedím v tichu a rozjímám. Napadá mne, jak to tady asi vypadalo v úplných začátcích.

Pokračovat ve čtení „Pražské rotundy – svědkové Přemyslovské doby v Praze“

Královský hrad – Vyšehrad

 

Nejstarší doklady osídlení Vyšehradu kladou archeologické nálezy do období eneolitu na konci 4. a ve 3. tisíciletí př.n.l. Jedná se o pozůstatky sídliště kultury nálevkovitých pohárů. Ale největší rozkvět přišel roku 1070, kdy přemyslovský kníže Vratislav II. pro nepřekonatelné neshody se svým bratrem a českým biskupem Jaromírem, odešel z Pražského hradu a Vyšehrad si zvolil za své panovnické sídlo. Pokračovat ve čtení „Královský hrad – Vyšehrad“

Perla románského stavitelství v Čechách – kostel Sv. Jakuba v obci Jakub

Léta po narození páně 1165 , já Daniel, nehodný sice ale z boží milosti třináctý biskup Pražský, měsíce jedenáctého, dne měsíce devatenáctého, za panování Fridricha, římského císaře a za časů Vladislava, slavného krále Čechů…tak začíná nejstarší zpráva o kostele Svatého Jakuba u Kutné hory, jenž se našla při stavebních úpravách v roce 1846. A tam jsme se vydali s kamarádem Daliborem na další cesty za historií.

Pokračovat ve čtení „Perla románského stavitelství v Čechách – kostel Sv. Jakuba v obci Jakub“