Hradební stoka

O jaké hradební stoce to píšu a kde jsem jí našel? Kupodivu na tuhle jsem narazil v samém centru Prahy. Teda přímo na stoku ne, ale zmínku o ní. Nedaleko Florence jsem jednoho dne cestou z práce narazil na stavební ohradu. A cedule na ní hlásala, že jde o přeložku hradební stoky.“ Tady v centru“, žasl jsem. Ale trocha hledání mi potvrdila, že právě tady pod magistrálou je to úplně v pořádku. Když Karel IV. nechal budovat Vyšehrad jako královské sídlo, zároveň nechal obehnat nově budované Nové město Pražské hradbami. A ty vedly od Vyšehradu zhruba v dnešní trase magistrály Read More

Libeňský most

  Území v Praze u Vltavy kolem Libeňského mostu zůstávalo takovou periférií města i když bylo skoro v jejím centru. Když jsem v roce 2008 fotil na Libeňském mostě, ještě stála Loděnice a Libeňské bazary a kolem džungle houštin. Tehdy jsem vyrazil fotograficky zdokumentovat most, který byl zralý na rekonstrukci nebo demolici. Při povodni v roce 2012 odolává další zátěži ale žádné opravy stále nepřicházejí. Píše se rok 2018, most stále stojí v nezměněném stavu, jenom v jeho okolí mohutně přibývá výstavba. Jeden by řekl, že tady se čeká, která část spadne jako první. Když se v Praze v roce Read More

Zhůří – Haidl

Došla haidelské vysoké pláně, odkud přehlédneš celou mohutnou soustavu centrálního prahorstva: pohlédneš rovně před sebe a vidíš nablízku zelenou báni Antýglu šedímy skalami korunovanou, pak Diebstein (Lapka ), dále Schwarzberg ( Černá Hora )…vlevo od něho horu řečenou Martin Luther, v mlhavé dáli v modrý závoj zahalený dlouhý hřbet Plattenhausenu ( Blatný vrch ) a za ním trochu napravo krále a pána všeho toho bez konce se vlnícího, stejně temnězeleného a přece v záhybech, útvarech  a ve výši své neskonale rozmanitého horstva, mohutný Roklan o dvouch hlavách, hlubokým sedlem oddělených. Karel Klostermann – V ráji Šumavském

Barokní zahrada Großsedlitz

Barokní zahradu Großsedlitz je považována za vzkvétající příklad francouzského zahradnictví v Sasku; je to jedno z nejvíce autentických barokních zahrad v Německu. Za zmínku stojí i množství hořkých pomerančů , které zdůrazňují architekturu terasovitého zahradního prostoru.

Jak šel čas – Loděnice Praha Libeň

Libeňský přístav byl vybudován v Libni v Praze v letech 1893 – 1896, V přístavu bylo možno vyložit najednou až 15 labských lodí. V konkurenci sousedního Holešovického přístavu však jeho význam upadá a v roce 1924 přístav zakoupila Vltavsko-labská společnost a zřídila zde opravnu lodí. V roce 1931 se oddělil samostatný podnik Loděnice Praga. Po roce 1945 byl podnik znárodněn a jako České loděnice vyráběl sací bagry a jiná specializovaná plavidla. V 90. letech byly loděnice zrušeny. Na jeho místě probíhá výstavba bytů a komerčních staveb.

Na cestě z Rehberka do Mádru

Jednoho krásného letního dne ubíral se po bídné silnici, která vede z Rehberka přes Chýnice – Tetov do Mádru, mladý, švarný muž v mysliveckém hávu… Vlevo, as tisíc kroků nedaleko a dosti hluboko pod ním, hučela řeka Vydra… Na protějším –pravém- břehu říčky vypínala se preisleitenská sytě zelená stráň, skoro úplně bez lesa, jenž ji druhdy pokrýval. Tu a tam na vysoké, dosti srázné té stráni stráni drobné chaloupky, po jedné, po dvou, malinké stáje, stodůlky a kůlničky o sobě. Karel Klostermamm – Ze světa lesních samot

Vchýnice – Tetov

  Dědina Vchýnice-Tetov leží ve východním a jihovýchodním svahu Adamsberka; chalupy vesměs stejné, dřevěné, tu a tam na kamenné podezdívce spočívající, s lomenicemi postrannými, běží podle cesty z Rehberka do Mádru vedoucí; každá stojí na příslušícím k ní lánu úzkém, ale dosti dlouhém, sbíhajícím v podobě pravidelného obdélníku s nejvyššího hřbetu jmenované hory až do hluboko do údolí Vydry, kde levý břeh tvoří mez. Karel Klostermann: Kam spějí děti.