Azalkový a rododendronový park Kromlau

Rododendron, rododendron, rododendron, vybavila se mi scéna z filmu Pupendo,  kde Bolek Polívka hulákal před dveřmi tajné heslo. A aby ne, když kolem mě jsou samý rododendrony. Jsem totiž v Azalkovém a rododendronovém parku v Kromlau. Pokračovat ve čtení „Azalkový a rododendronový park Kromlau“

Hradební stoka

O jaké hradební stoce to píšu a kde jsem jí našel? Kupodivu na tuhle jsem narazil v samém centru Prahy. Teda přímo na stoku ne, ale zmínku o ní. Nedaleko Florence jsem jednoho dne cestou z práce narazil na stavební ohradu. A cedule na ní hlásala, že jde o přeložku hradební stoky.“ Tady v centru“, žasl jsem. Ale trocha hledání mi potvrdila, že právě tady pod magistrálou je to úplně v pořádku. Když Karel IV. nechal budovat Vyšehrad jako královské sídlo, zároveň nechal obehnat nově budované Nové město Pražské hradbami. A ty vedly od Vyšehradu zhruba v dnešní trase magistrály až k Vltavě u dnešního Florence. A ještě v době, kdy do Prahy zamířil první vlak, museli pro něj v hradbách udělat brány, aby se dostal na dnešní Masarykovo nádraží. Hradby už zmizeli ale jak se zdá, hradební stoka tu zůstala pořád.

Městské opevnění Prahy

Geoturistická stezka „DAWNA KOPALNIA BABINA“

Úžasná učebnice pro geology, zajímavé lokace pro fotografy a vůbec zajímavý tip pro další výlet. Geoturistická stezka „Dawna kopalnia Babina“, nedaleko Leknice v Polsku. Jedna se o území bývalých povrchových i hlubinných dolů na Lignit a keramické jíly.

Pokračovat ve čtení „Geoturistická stezka „DAWNA KOPALNIA BABINA““

Libeňský most

 

Území v Praze u Vltavy kolem Libeňského mostu zůstávalo takovou periférií města i když bylo skoro v jejím centru. Když jsem v roce 2008 fotil na Libeňském mostě, ještě stála Loděnice a Libeňské bazary a kolem džungle houštin. Tehdy jsem vyrazil fotograficky zdokumentovat most, který byl zralý na rekonstrukci nebo demolici. Při povodni v roce 2012 odolává další zátěži ale žádné opravy stále nepřicházejí. Píše se rok 2018, most stále stojí v nezměněném stavu, jenom v jeho okolí mohutně přibývá výstavba. Jeden by řekl, že tady se čeká, která část spadne jako první. Když se v Praze v roce 2018 na krátký čas zavřel Libeňský most, ukázalo se, jaká je to důležitá a potřebná dopravní spojnice Vltavských břehů.

VŠE PODSTATNÉ O LIBEŇSKÉM MOSTĚ

 

Zhůří – Haidl

Došla haidelské vysoké pláně, odkud přehlédneš celou mohutnou soustavu centrálního prahorstva: pohlédneš rovně před sebe a vidíš nablízku zelenou báni Antýglu šedímy skalami korunovanou, pak Diebstein (Lapka ), dále Schwarzberg ( Černá Hora )…vlevo od něho horu řečenou Martin Luther, v mlhavé dáli v modrý závoj zahalený dlouhý hřbet Plattenhausenu ( Blatný vrch ) a za ním trochu napravo krále a pána všeho toho bez konce se vlnícího, stejně temnězeleného a přece v záhybech, útvarech  a ve výši své neskonale rozmanitého horstva, mohutný Roklan o dvouch hlavách, hlubokým sedlem oddělených.

Karel Klostermann – V ráji Šumavském

Pokračovat ve čtení „Zhůří – Haidl“

Barokní zahrada Großsedlitz

Barokní zahradu Großsedlitz je považována za vzkvétající příklad francouzského zahradnictví v Sasku; je to jedno z nejvíce autentických barokních zahrad v Německu. Za zmínku stojí i množství hořkých pomerančů , které zdůrazňují architekturu terasovitého zahradního prostoru. Pokračovat ve čtení „Barokní zahrada Großsedlitz“

Jak šel čas – Loděnice Praha Libeň

Libeňský přístav byl vybudován v Libni v Praze v letech 1893 – 1896, V přístavu bylo možno vyložit najednou až 15 labských lodí. V konkurenci sousedního Holešovického přístavu však jeho význam upadá a v roce 1924 přístav zakoupila Vltavsko-labská společnost a zřídila zde opravnu lodí. V roce 1931 se oddělil samostatný podnik Loděnice Praga. Po roce 1945 byl podnik znárodněn a jako České loděnice vyráběl sací bagry a jiná specializovaná plavidla. V 90. letech byly loděnice zrušeny. Na jeho místě probíhá výstavba bytů a komerčních staveb.

Pokračovat ve čtení „Jak šel čas – Loděnice Praha Libeň“

Na cestě z Rehberka do Mádru

Jednoho krásného letního dne ubíral se po bídné silnici, která vede z Rehberka přes Chýnice – Tetov do Mádru, mladý, švarný muž v mysliveckém hávu…

Vlevo, as tisíc kroků nedaleko a dosti hluboko pod ním, hučela řeka Vydra…

Na protějším –pravém- břehu říčky vypínala se preisleitenská sytě zelená stráň, skoro úplně bez lesa, jenž ji druhdy pokrýval. Tu a tam na vysoké, dosti srázné té stráni stráni drobné chaloupky, po jedné, po dvou, malinké stáje, stodůlky a kůlničky o sobě.

Karel Klostermamm – Ze světa lesních samot

Pokračovat ve čtení „Na cestě z Rehberka do Mádru“

Vchýnice – Tetov

 

Vchýnice - Tetov

Dědina Vchýnice-Tetov leží ve východním a jihovýchodním svahu Adamsberka; chalupy vesměs stejné, dřevěné, tu a tam na kamenné podezdívce spočívající, s lomenicemi postrannými, běží podle cesty z Rehberka do Mádru vedoucí; každá stojí na příslušícím k ní lánu úzkém, ale dosti dlouhém, sbíhajícím v podobě pravidelného obdélníku s nejvyššího hřbetu jmenované hory až do hluboko do údolí Vydry, kde levý břeh tvoří mez.

Karel Klostermann: Kam spějí děti.

Pokračovat ve čtení „Vchýnice – Tetov“