Na cestě z Rehberka do Mádru

Jednoho krásného letního dne ubíral se po bídné silnici, která vede z Rehberka přes Chýnice – Tetov do Mádru, mladý, švarný muž v mysliveckém hávu…

Vlevo, as tisíc kroků nedaleko a dosti hluboko pod ním, hučela řeka Vydra…

Na protějším –pravém- břehu říčky vypínala se preisleitenská sytě zelená stráň, skoro úplně bez lesa, jenž ji druhdy pokrýval. Tu a tam na vysoké, dosti srázné té stráni stráni drobné chaloupky, po jedné, po dvou, malinké stáje, stodůlky a kůlničky o sobě.

Karel Klostermamm – Ze světa lesních samot

Cesta z Rehberka (Srní) do Mádru (Modrava), jak jí líčí ve svém románu Ze světa lesních samot Karel Klostermann. Tento úryvek knížky líčí scénu, kdy se mladý Svijanský vrací na Modravu krajinou poznamenanou vichřicí. Této silnici by odpovídala turistická trasa, kterou jsem lokalizoval jako  červenou z Modravy na Rokytu. Na cestě jsem našel i fragmenty kamenité cesty. Dnes je to jen tichá pěšina, vinoucí se loukami nad řekou Vydrou.

Fragmenty kamenité cesty Kříž na cestě

 

Představoval jsem si tuto cestu jako frekventovanou silničku pro dřevařské povozy. Zvlášť po ničivé vichřici v roce 1870 tady bylo hodně živo. …“ Odkud?“ tázal se mladý muž, tu toho, tu onoho z vozků. Z Mádru!“ „Z Podroklaní!“ „Z Filipských Hutí! – Dáváno mu v odpověd… Vždyť bylo potřeba odvézt spousta popadaného a kůrovcem napadaného dřeva na pily. A tak tudy proudily dřevařské povozy ale taky to byla spojnice Modravy a okolí se světem. Silnice vedoucí po břehu řeky Vydry byla postavena až později.

 

Dnes je tato cesta úžasnou procházkou tichem a klidem mezi vonícími loukami.

 

Užitečné odkazy: O ničivé vichřici v roce 1870 na Šumavě