Pražské rotundy – svědkové Přemyslovské doby v Praze

 

 
Sedím na svahu Petřína a koukám dolů na Prahu. Za sebou mám Strahovský klášter a vlevo se pne Pražský hrad. Mezi klášterem a hradem klesá Nerudova ulice a dole se Rotundy sv. Martina na Vyšehradě.ztrácí mezi malostranskými střechami. Praha, osvětlena zapadajícím sluncem, se rozprostírá, kam oko dohlédne. Ruch velkoměsta sem nedolétne a tak sedím v tichu a rozjímám. Napadá mne, jak to tady asi vypadalo v úplných začátcích.

Když v roce 882 dal Přemyslovský kníže Bořivoj I. postavit kostelík Panny Marie v západní části ostrohu Pražského hradiště, byla to první kamenná stavba v Praze. Hradisko stálo při dálkové cestě, která vedla ze západu, Řezna a Plzně. Pod hradem cesta klesala na dnešní malostranský břeh a přes brod pokračovala dále na sever směrem na Krakov.

Ještě v první polovině 12. století se Praha jen málo podobá městu. Je spíš shlukem drobných osad a samot roztroušených hlavně na pravémPohled z Karlova mostu na Pražský hrad. břehu Vltavy. Kamenné opevnění a zděné stavby bychom tu s výjimkou obou hradů a překvapivého počtu kostelů marně hledali. Osídlení se vine v podstatě při ose Hrad – Vyšehrad. Žije tu asi 3000 – 4000 obyvatel. Vltavu přibližně v místech dnešního Karlova mostu překonává široká dřevěná lávka a oba Pražské hrady spojuje komunikace, kterou už Kosmas nazývá ulicí Vyšehradskou.

Přibližná trasa: (dnešní) Malostranské náměstí – Staroměstské náměstí – Spálená – Karlovo Pohled na Prahu z Vyšehradu.náměstí – Vyšehradská třída. Shluku sídel takřka souvisle lemující tuto trasu se říkávalo Mezihradí nebo Mezihrady. Na této trase taky stojí tři rotundy, které se z této doby dochovaly až do dneška. Je to rotunda sv. Kříže Menšího v ulici Karolíny Světlé nedaleko Staroměstského náměstí, rotunda sv. Longina v ulici Na rybníčku nedaleko Karlova náměstí a rotunda sv. Martina na Vyšehradě.

 

 

Rotunda sv. Kříže Menšího

Vybudována v první polovině 12. století zřejmě jako soukromý kostel při románském dvorci. Byla postavena z nízkých opukových kvádříků ve tvaru válcové lodi završenou lucernou a podkovitou apsidou. Při restauraci v letech 1863 – 76 byla ohrazena novorománskou litinovou mříží podle návrhu Josefa Mánesa.

 

Rotunda sv. Longina

Postavena v první polovině 12. století v osadě Rybník, jenž byl připomínán již v 10. století, jako farní kostel zasvěcený sv. Štěpánovi. Toto patronium převzal po roce 1348 nový kostel Nového Města založeného Karlem IV. a rotunda byla zasvěcena sv. Longinovi. Jednoduchá stavba sestává z vyšší válcové lodi završené lucernou a podkovitou apsidou. Torzo jednoduchého románského portálku se nachází západně od barokního vstupu

 

Rotunda sv. Martina

Vyšehradská rotunda je z pražských rotund nejstarší a je považována za skvost nejstarší české architektury. Byla postavena v druhé polovině 11. století jako součást knížecího, později královského, sídla Vratislava II. na Vyšehradě. Nevelká válcová loď s lucernou na vrcholu a apsidou je postavena z drobnějších opukových kvádříků.

 

 

Odkazy pro další informace: Rotunda sv. Martina 

                                             Rotunda sv. Longina

                                             Rotunda s. Kříže Menšího 

                                             Seznam románských rotund v Česku