Královský hrad – Vyšehrad

 

Nejstarší doklady osídlení Vyšehradu kladou archeologické nálezy do období eneolitu na konci 4. a ve 3. tisíciletí př.n.l. Jedná se o pozůstatky sídliště kultury nálevkovitých pohárů. Ale největší rozkvět přišel roku 1070, kdy přemyslovský kníže Vratislav II. pro nepřekonatelné neshody se svým bratrem a českým biskupem Jaromírem, odešel z Pražského hradu a Vyšehrad si zvolil za své panovnické sídlo.

 

Nad Vyšehradskou skálou vyrostl knížecí palác, budovy pro knížecí družinu a celý areál byl obehnán příkopem. V severním sousedství vyrostla románská bazilika sv. Petra, která byla spojena s knížecím okrskem kamenným mostem, jehož torzo se dochovalo až do dnešních dnů.Na Vyšehradě se nacházelo i několik  kostelů, konkrétně kostel sv. Klimenta a rotundy sv. Jana Evangelisty v areálu knížecího okrsku, baziliky sv. Vavřince s pozoruhodnou dlaždicovou podlahou na východním okraji okrsku a dodnes stojící rotunda sv. Martina na východním konci předhradí. Dne 15.června 1085 vsazuje trevírský arcibiskup Egilbert zlatou čelenku na hlavu Vratislava II. – od této chvíle českého krále Vratislava I. a tak se Vyšehrad stává sídlem prvního českého krále. Ke korunovaci je také zhotoven bohatě zdobený evangeliář známý dnes jako Kodex Vyšehradský, jedno z nejhodnotnějších děl románské knižní malby v Evropě.

Druhý vrchol zaznamenal Vyšehrad za vlády Karla IV. S odkazem na přemyslovskou tradici, jejíž byl Karel IV. velký příznivec, se musely na Vyšehradě, podle jím sepsaného korunovačního řádu českých králů, započínat obřady v předvečer korunovace, kdy novému panovníkovi byly ukazovány údajné střevíce a mošna Přemysla Oráče, právě zde tradičné chované. V souvislosti se založením Nového města pražského byl Vyšehrad napojen na budované městské hradby, jejichž zbytky jsou dodnes vidět pod Vyšehradem v údolí Botiče. Vyšehrad obklopily mohutné gotické hradby s ochozem a cimbuřím, lemované asi 15 čtvercovými věžemi o rozměrech 7×7 metrů. Opevnění mělo dvě brány. Špičku na straně pankrácké a Jeruzalémskou na straně novoměstské. Na místě knížecího okrsku nechal Karel IV. vybudovat výstavní areál královského paláce.

 

Za husitských válek byl celý královský okrsek poničen a Vyšehrad se stal zříceninou až do 17. století, kdy byl přebudován na barokní vojenskou pevnost, která Vyšehrad změnila na uzavřená kasárna. Když opouštím Vyšehrad po cestě, která ho od pradávna spojovala s Prahou a Pražským hradem, na město už se snáší soumrak. Ještě se ohlédnu a jen dvě štíhlé siluety kostelních věží označují místo, kde stála středověká pevnost dvou největších českých králů – toho prvního a toho největšího.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.