Příchod Slovanů do Čech

Slunce se klonilo k západu a krajina pod Řípem se nořila do podvečerního šera. Všude byl klid a stráň odrážela tu teplou barvu zapadajícího slunce. Vesele jsem přeskakoval z kamene na kámen když tu jsem málem spadnul úlekem. U cesty seděl stařec a vystavoval tvář posledním slunečním paprskům. „Co se divíš“, povídá mi Praotec Čech, který tu odpočíval po dlouhé cestě, „já tu byl první“.

Jak začínají Staré pověsti České, asi známe všichni. Příchodem Slovanů do našich končin a jejich usídlení pod Řípem, kde Praotec Čech pronesl proslov o zemi oplývající mlékem a strdím atakdále. Ale je známo, že pověsti jsou pověsti a ve skutečnosti to bylo asi jinak a prozaičtěji. Tak proč se k tomu vracím? Protože mi to nedá. Ten večer jsem opravdu nepotkal Praotce, ale došel jsem bez nehody až na vrchol. Tam jsem u stařičké rotundy nabíral dech. „ Proboha, kdo tě sem prsk, na takový kopec“? Pak mi to došlo. V těch dobách, kdy byla postavena, se z kamene nestavělo jen tak. Bylo to maximálně náročné a taky jen tak někdo to neuměl. A tak první stavby vyrůstaly u panských sídel a v hradištích jako soukromé kostely. Tak proč tady?
Rotunda Sv.Jiří byla postavena na samém vrcholu Řípu v 11.století. V roce 1126 byla obnovena knížetem Soběslavem jako výraz díků za vojenské vítězství nad německý králem Lotharem a vysvěcena Olomouckým biskupem Zdíkem. Tehdy byla ke starší rotundě přistavena věž se sdruženými okny.
Při svém hledání a patrání jak to asi bylo s naším příchodem do vlasti, jsem nakonec narazil na knihu Počátky Přemyslovců napsanou Dušanem Třeštíkem. Jak píše autor hned v úvodu, jeho práce se opírají o důkladnou studii všech kronik a legend a o poslední poznatky archeologů. A co jsem se tam dočetl.

První Slované přišli do našich končin někdy v letech 510 – 535 z Ukrajiny. V Čechách zaujali území opuštěné Germány, kteří odešli do dnešního Bavorska.Nebyli to malí sedláčkové stěhující se od jednoho políčka ke druhému, byl to dobře organizovaný lid na pochodu, vedený elitními jízdními bojovníky.
Tito Slované, archeologům známí jako lid s keramikou Pražského typu ale zřejmě nevytvořili v Čechách nějaký samostatný kmen. K tomu došlo teprve na přelomu 6. a 7. století v době knížete Sama. Když se roku 568 zmocnili karpatské kotliny Avaři, přišlo s nimi veliké množství Slovanů sloužích jim jako pomocná vojska. Byla to pestrá směska odštěpků různých starých kmenů různě posbíraných v průběhu velikého slovanského stěhování. Zatímco se kočovní Avaři usídlili v pustě mezi Dunajem a Tisou, Slované obsadili úrodnou Panonii v dnešnim západním Maďarsku. Bylo jich ale příliš mnoho a brzy jim tu tedy bylo těsno. Asi od devadesátých let se zde začaly formovat bojové skupiny, které se postavily do čela stěhujícího se lidu a zaútočily všemi směry na sousedící země. A tak byly obsazeny i Morava se západním Slovenskem, Čechy a Srbsko mezi Sálou a Labem. Další skupiny se vypravily na jih, aby obsadily dnešní Chorvatsko a Srbsko.

Paměť o tomto velkém „rozsídlení Slovanů od Dunaje“ zachovala pověst zapsaná prostřednictvím nějakého ztraceného spisu ruské Pověsti vremených let, ale také pověsti o stěhování Chorvatů a Čechů ( o „praotcích“ Čechovi a Chorvatovi ). Ty se kupodivu dokonale shodují. Vyprávějí, jak se pod vedením sedmi bratří stěhovali Chorvati z Čech do Chorvatska a Čechové z Chorvatska do Čech. Historická pravda ale byla zřejmě uprostřed, v Panonii. Otdud vyšli jak budoucí Chorvati, tak budoucí Čechové. Říp ležel v 6. a 7. století v přesném geometrickém středu tehdy osídlené části České kotliny, kružnice o poloměru asi 75 kilometrů se středem v Řípu zahrnula celé toto území. V 8. a 9. století to však již neplatilo, osídlení se tehdy rozšířilo natolik, že Říp přestal být tímto středem a ten se přesunul mezi Prahu, Budeč a Levý Hradec. Tam někde začala vláda prvního křesťanského Přemyslovského knížete Bořivoje.

A tak rotunda sv. Jiří, stojící na Řípu, přípomíná první červánky dějin Českého státu a je připomínkou doby, kdy Říp stál v samém středu vznikajícího státu.

Rotunda sv. Jiří a sv. Vojtěcha na Řípu

Více o rotundě sv. Jiří a sv. Vojtěcha

O praotci Čechovi

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.